XIII. kapitola: Rudá kůže

28. října 2013 v 16:16 | [ki:ta] |  Alfa

13. kapitola: Rudá kůže


"Takže, ať si to ujasníme. Ty Hee se budeš snažit zjistit, kam se tento muž," Hankyung vytáhl fotografii Kima Jaejoonga (Heechul už ji jednou viděl), "chystá odletět, a taky to, kdo je jeho šéf. Každá informace je dobrá. Je mi jedno, jaké použiješ prostředky; kromě mučení samozřejmě. Nemůžeme na sebe upozorňovat."
Heechul jenom přikyvoval. Naposledy se podíval na fotografii, aby si zapamatoval poslední detaily tváře nesmírně hezkého muže.
"Ty Siwone: krycí jméno Kim Minhyuk, máš za úkol odpoutat pozornost, aby si tady Hee, neboli Sangwoo, mohla s Jaejoongem popovídat. Kdyby se stalo cokoli, co by mohlo ohrozit vaši bezpečnost, bez prodleně opusťte dům. Eunhyuk a já budeme čekat v autě."
Hankyung se otočil za sebe. Chvilku hledal něco v šuplíku, než vytáhl malou nepopsanou krabičku.
"Něco tu pro vás mám," na stůl vysypal několik věci: brož, kapesníček a asi šest miniaturních špuntových sluchátek bez drátu.
"Tohle Heechule je malá kamera a mikrofon v jednom, dej si ji někam na šaty," podal mu stříbrnou brož ve tvaru růže. Heechul si ji připevnil na prsa. Měl pocit, že si propíchl podprsenku. Ještěže není ženská, určitě by si propíchl něco jiného…
"Siwone, ten kapesníček má v sobě mikrofon," pečlivě ho složil a vložil jej do kapsy na Siwonově saku.
"Každý si jedno sluchátko vloží do pravého ucha. Nebojte, nikdo si ho ani nevšimne. Náramky, které jste dostaly při vstupu do SME, budou fungovat i nadále. Stačí dvakrát zmáčknout tlačítko a ostatní agenti, kteří budou hlídat venku, vám přijdou na pomoc. Přijedou jiným autem pro jistotu."
Heechul vstřebával slova. Všechno se zdálo strašně komplikované, ale nebylo tomu tak.
"Všechno chápete?" Hankyung počkal, až uvidí přikývnutí a potom mávnul rukou ke dveřím. "Mise začíná, dejte na sebe pozor. Whaiting!"
***
Heechul nadával, když zjistil, že na sobě bude mít podpatky. Naštvaně seděl vzadu v limuzíně a se založenýma rukama na prsou sledoval dění za oknem. Kam jsem se to dostal? Prsty si sáhl na stehno, kde měl pod šaty skrytou zbraň, kterou ukradl ze skříně a schoval si ji pod polštář. Být vždy připravený.
"Hee?"
Oslovený se otočil za hlasem. Byl to Siwon, seděl na druhé straně sedačky. Heechul kývl hlavou, aby dal najevo, že poslouchá.
"A-Ale nic."
Svraštěné obočí a nechápavý pohled, toho jediného byl Heechul schopen. Hlasitě polknul, když sjel Siwona pohledem. Oblek a vypracovaná postava, tohle by mělo být ilegální.
"Panstvo vysedat, jsme tady," zakřičel Eunhyuk zepředu, "budu tu stát, dokud nepřijdete zpátky. Hodně štěstí a nedostaňte se do žádných sraček. Tamhle vidím Yesunga a ostatní v autě." Kývl na černou Hondu kousek od nich.
Heechul sotva vnímal, že Eunhyuk něco říkal, jak byl zabraný ve svých vlastních myšlenkách. Přemýšlel, proč má Eunhyuk na hlavě blond paruku. Je pravda, že jeho pravé vlasy byly řídké a krátké, ale přece to nebylo tak hrozné. Něco tu nesedělo. A rozhodně se tady nejednalo o žádné krycí legendy nebo něco podobného. Eunhyuk byl stejně pořád za volantem a vidět na něho skoro nešlo.
Siwon vystoupil z auta jako první, Eunhyuk vystrčil ruku z okna a dal mu Highfive. Siwon obešel celé auto, aby otevřel Heechulovi dveře. Ten zrudl a přijal nabízenou ruku. Potom nasadil úsměv a ladným (nebo se aspoň pokoušel o ladnost) krokem se vydali k velkým, masitým dveřím, před kterýma stáli dva muži; hlídači. Podle Siwonových slov byly nadmíru obrovští.
"Jméno?" zeptal se jeden z mužů. Z blízka šlo vidět, že má tvrdě vyřezané rysy ve tváři a žádné vlasy. Asi měl vypadat přísněji, když byl plešatý.
"Sangwoo Park a můj společník," řekl Heechul. Nasadil jemnější hlas a několikrát zamrkal. Jestli nevypadal postiženě při chůzi, tak teď určitě ano.
"Jistě…" zkoumavý pohled, "a tady Vás máme!" odškrtnul si něco v seznamu, "můžete dovnitř."
Heechulovi jakoby spadl kámen ze srdce. Obrovský balvan přímo! S úsměvem vešli do velké předsíně. Už z dálky šla slyšet muzika, cinkání skleniček a hlasitý smích. Muselo tu být kolem stovky lidí.
"Stálo nás mění, abychom podplatili jednoho z hlídačů," ozval se Hankyung ze sluchátka.
"Nějak bychom to udělali i tak," zašeptal Siwon, pak se podíval na svého společníka a dodal: "nervózní?"
"Jako na každé akci," zalhal.
"To zvládneme. Až uvidíš Jaejoonga, tak jdi pracovat. Já zatím zabavím toho jeho poskoka."
"Dobře."
Heechul se rozhlédl kolem. Tohle místo musel být zámek. Protože i obyčejná chodba měla mramorovou podlahu a věšák na kabáty, který byl určitě dražší, než všechno, co kdy Heechul vlastnil. Po stěnách visely obrazy asi každé tři metry od sebe.
Došli až na konec chodby, kde byly schody vedoucí dolů do společenské místnosti. Siwon si přitáhl Heechula ještě blíže k tělu. Ten vyplašeně poskočil. Povzbuzující úsměv. A nakonec společně sestoupili do haly plné lidí.
První, co Siwon udělal, bylo, že zatáhl Heechula do rohu k baru.
"Co to bude?" zeptal se hnědovlasý barman, který se po chvíli představil jako Junho.
"Mojito," odpověděl Siwon pohotově.
"A pro dámu?" mrkl.
Heechul se zasekl, potom si vzpomněl, co měl na sobě. Usmál se, "to samé, děkuji," mrknul zpátky.
Junho se zazubil, za chvilku poslal dvě mojita jejich směrem a šel se věnovat dalším zákazníkům.
"Nechlastejte a jděte makat," uslyšel Heechul ve svém pravém uchu. Málem vyplivl to, co měl v puse, jak se lekl. A potom se ušklíbl na Siwona, který se zatvářil ublíženě.
"Jenom minutku, potřebujeme nabrat síly," obhájil se Siwon. Díval se směrem dolů, aby ho lépe zachytil mikrofon v kapesníku.
"Nabrat síly? Pokud vím, tak jediné, co jste udělali, bylo, že jste sešli schody. Sešli, ne vyšli."
"No dobře, už jdeme, že Hee?"
Heechul zmateně přikývl. Odložil skleničku, utřel si rty, takže mu na ruce zůstala rtěnka. Siwon protočil oči a zasmál se: "Máš ještě co dohánět."
"Já vím. Nestihl jsem si zvyknout, že budu…, no vždyť víš," ukázal na svoje šaty.
Siwon přikývl, potom se mírně předklonil, natáhl ruku směrem k Heechulovi: "Zatančíš si?"
Heechul ruku po chvilce zdráhání přijal a zanedlouho se linuli po místnosti v rytmu hudby. Heechul nenápadně hledal Jaejoonga. Uběhla asi čtvrt hodina, když ho konečně spatřil. Seděl u stolu, ruku přehozenou přes nějakého muže a oba dva pokuřovali dýmky. Byli očividně velice zabraní do rozhovoru s někým, kdo vypadal bohatě, ostatně jako většina lidí v hale.
Heechul zastavil a kývl hlavou doprava přesně na místo, kde Jaejoong seděl. Siwon přikývl, nastavil Heemu rámě a nenápadně se přesunuli.
"Kim Jaejoong?" zeptal se Siwon. Skupinka lidí na chvíli přestala mluvit, prohlédli si dva nové příchozí, jako supy své jídlo a potom se plynule vrátili zpět do hovoru.
"Ano?"
"Zatraceně, je ještě hezčí, než na fotkách," ozvalo se ve sluchátku.
"To máš recht, vidíš ty jeho oči? Heechule, přisuň se blíž, chceme lepší výhled," řekl Eunhyuk.
Heechulovi zacukaly koutky, naštěstí Siwon dokázal udržet tvář a nesmát se: "Kim Minhyuk, hodně jsem o Vás slyšel," představil se Siwon, potom ukázal směrem k Heechulovi: "tohle je Choi Sangwoo. Jsme Vám vděčni, za pozvání."
Jaejoong si s oběma potřásl rukama.
"Oh, jistě! Slečna Sangwoo! Vaše obrazy jsou nesmírně úchvatné, budu rád, když mi někdy zašlete pozvání na Vaši výstavu," oznámil Jaejoong. Mávl rukou, aby se oba dva posadili na pohodlnou sedačku.
Heechul se chytil příležitosti: "Jsem ráda, že se Vám líbí. Namaluju jeden speciálně pro Vás. Všimla jsem si, jaká impozantní díla máte přímo tady," usmál se. V duchu ovšem přísahal, že zabije toho, kdo mu vymyslel novou legendu, ani mu o ní neřekl.
"Hups," řekl Hankyung zahanbeně, "zapomněl jsem se zmínit, že jsi slavná malířka."
Heechul měl co dělat, aby hrubě neodsekl.
Jaejoongovi zasvítily oči: "Viďte? Moc lidí je nedokáže ocenit. Většinu z nich namalovali moji předci. Ale mám tu i pár unikátů od mistra van Gogha."
Heechul neměl tušení, jak van Gogh maloval. Jediné, co o tom člověku věděl, že si uřízl ucho. Přesto předstíral nadšení: "vždycky pro mě byl inspirací. Myslíte, že byste mohl…?" nechal větu doznít do prázdna.
Jaejoong naklonil hlavu: "ale jistě, pojďte zamnou," stoupli si, "Yunho, nabídni tady panu Minhyukovi nějaký doutník. Heechul si všiml humidoru, který ležel na stole. Určitě to byl jeden z těch nechutně drahých krámů, které Heechul nedokázal ocenit.
"Můžeme?"
"Určitě," Heechul přijal nabízené rámě a společně odešli někam mimo společnost.
"Takže, ty a Minhyuk jste pár?"
"Ne- ne," zasmál se, "jen přátelé, nic víc."
"To je dobře, myslím, že máte na víc, než je on," ukázal na dveře: "prosím."
Rozhodně byli v ložnici. Byla velká. Postel s nebesy, nábytek z tmavého mahagonu, u zdi kožená sedačka s konferenčním stolkem. Naproti dveřím visel opravdu nehezký obraz, přesto Heechul zůstal ve hře a se slovy: "myslel jsem, že jediný originál je v Paříži." Zabodoval. Bůh ví, že právě jenom tipnul správná slova. Ono to ani nebylo tak těžké, všechno je v Paříži.
"Byl."
"To jste neudělal!" Heechul zněl nevěřícně.
Jaejoong se usmál a pokrčil rameny: "skleničku vína?"
"Proč ne?"
Heechul se tedy posadil na sedačku. Odolal nutkání hodit nohy na stůl. Vzal nabízenou skleničku a po přípitku trošku usrkl. Jaejoong si sedl vedle něho. Očima pozoroval každou částečku Heechulova těla.
Nastalo ticho.
"Na něco se ho zeptej nebo mu řekni, jak je zatraceně sexy," promluvil Hyuk ze sluchátka.
Heechul sklopil hlavu, aby skryl úsměv.
"Máte obrovský dům…" a tímto začal jejich rozhovor. Heechul si dal pozor, aby Jaejoongova sklenice nikdy nebyl prázdná. A i přes to, že si spolu povídali více, jak hodinu, se Heechul nedozvěděl nic nového. Aspoň podle Hankyungových slov.
"Omluvte mě, musím si odskočit," zašeptal Jaejoong, poplácal Heechulovi po stehně a odešel. Tohle byla šance prohledat pokoj. Heechul začal u psacího stolu. Byly tam různé korespondence, poznámky na papírech, fotky nějakých lidí.
"Má tu letenky do Paříže na pondělní let. To je za dva dny."
"Paráda, něco víc?"
"Sakra, myslím, že slyším kroky, pak to nějak udělám," rychle se přesunul zpět na místo.
Jaejoong nakoukl dovnitř. Usmál se, přesunul se k Heechulovi, očividně už mírně v náladě. Znovu upil ze své skleničky.
"Mám pocit, že jste utahaný. Měl byste si odpočinout," Heechul se postavil a pomalu, knoflíček po knoflíčku začal rozepínat Jaejoongovu košili, nenápadně tlačíc ho směrem k posteli.
"Trošičku," úsměv.
Heechul ucítil, jak ho překvapivě silné ruce chytili za pas. Zanedlouho se ocitl na měkké matraci. Tělo nad ním bylo na půl vysvlečené. Jaejoong měl trochu vyrýsované břišní svaly, nic převratného. Siwon měl beztak hezčí, prolétlo Heechulovi hlavou. Zatraceně, už jste se někdy pokoušeli obejmout nohama někoho kolem pasu, když na sobě máte zatracené šaty?
"Hej, chci vidět trochu líp ty jeho svaly, Hee!" byl to Eunhyuk.
"Hee má sex?" řekl zase Siwon. Asi se konečně dostal pryč z té společnosti.
"Co ty tu děláš? Nemáš být v hale?"
"Potřeboval jsem na záchod. Už jdu zpátky. Věděl jsi, že tu mají gilotiny na doutníky z pravého stříbra?"
"Nebudeš tu krást!"
"Neboj, jsem křesťan, ale kdyby to bylo pro lepší účely…"
Hee převrátil oči. A když se Jaejoong sklonil, aby ho políbil na krk, šáhl vedle sebe na noční stolek, vzal do ruky broušenou vázu. Ozvala se rána. A potom se na něho svalilo bezvládné tělo.
"Neříkej mi, že jsi ho zabil," zašeptal nevěřícně Hankyung.
"Bože, jen to ne, je jenom v bezvědomí. Mrknu se, co tu ještě má." Heechul ze sebe svalil Jaejoongovu váhu. Upravil si šaty, účes a potom se vrhl k prohledávání pokoje. Otevřel šuplík ve stole. Byl v něm jenom diář. "Počkat," něco ho napadlo. Vytáhl celý šuplík ven a potom ho vysypal. Bylo v něm falešné dno. Na zem se vysypaly různé papíry. Heechul si je zběžně prohlédl, než usoudil: "jsou to výsledky různých misí. Pořád se tu opakuje jedno jméno: Yunho. To byl ten chlápek, co seděl vedle Jaejoonga, jsem si jistý."
"Skvělé, zabal to, než se vzbudí," prohlásil Hankyung, "Siwone, můžeš jít."
"Hej! Svklíkni mu kalhoty, chci vidět-"
"Hyuku! Prase!"
"No tak! Prosím?"

Heechul se uchechtl, ale zamítl to. Otočil se na Jaejoonga. Rozhodně bude mít na hlavě bouli. Potom vzal brož, co měl na šatech a zabral jí každý papír, aby si je později mohli prohlédnout ostatní v počítači. Nakonec po sobě uklidil a vytratil se pryč.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 UkeEli^^ UkeEli^^ | E-mail | Web | 29. října 2013 v 15:14 | Reagovat

Bwahahaha! Konečně jsem měla čas si dočíst dílek.. Muhuééééééééé! Já si náhodou pamatuju úplně všechno! Protože na tohle se nedá zapomenout! Doufám, že další dílek bude co nejdřív.. Bude, žejo?

Jinak. k tomuhle dílku.. Ten Hyuk mě vážně totálně zabíjel.. vážně :D A pak trochu žárlivý Siwon? Bwahahaha :D Ale představa JJho a Heechula... *umírá*

2 UkeEli^^ UkeEli^^ | E-mail | Web | 30. října 2013 v 11:27 | Reagovat

NEMÁŠ VŮBEC ZAČ! Bwahahaha!
Nevěřím, že bys tam nějaké chyby měla! Vážně! A i kdyby, komu to vadí? Mě neeeeeeeeeeeeeeee.. Já chcu SiChuuuul! :D

3 Adam Dilda Adam Dilda | Web | 30. října 2013 v 14:41 | Reagovat

Tebe jsem na blogu nečekal :D
Ale díky :)
Fakt, ten čas je svině. Utíká rychleji než já..

4 Hatachi Hatachi | 1. listopadu 2013 v 23:31 | Reagovat

Muhíííííííí...další díl Alfy. Ani jsem si nemusela připomínat předchozí díly, věděla jsem přesně o čem byl předchozí díl a jak končil.
A konečně sám Heechul v akci. Musel být moc hezký v tom převleku za slečnu.
A chtěla bych vidět, jak spolu se Siwonem ploužili parketem...to by byla pastva pro oči.
Jsem moc zvědavá co bude dál a kdy už bude SiChul...
Moc se těšim na další skvělý díl...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama