1. kapitola /VP/

16. března 2013 v 12:00 | [ki:ta] |  Věčné pouto

1. kapitola


"Pan Malfoy umírá, Severusi," ozval se hlas ředitele Bradavické školy, Albuse Brumbála.
"Pane?" nevěřícný tón.
"Včera se zhroutil v chlapeckých ložnicích po návštěvě svých rodičů. Prozatím leží na ošetřovně. Ten chlapec se odmítl stát smrtijedem... Znáte Luciuse, nedokázal se s tím vyrovnat, snesl na Draca kletbu z černé magie."

Harry zpozorněl. Věděl, že není slušné poslouchat za dveřmi, ale nemohl jinak. Potřeboval si promluvit s Brumbálem ohledně události, co se stala minulý rok na Ministerstvu. A také se mu chtěl svěřit o nočních můrách a vidinách, které v poslední době viditelně sílily. Noc co noc se probouzel zpocený a vystrašený a s pulzující bolestí v jizvě ve tvaru blesku, která ohavila jeho čelo. Jenom Ron a Hermiona věděli o jeho stále přetrvávajícím stavu, jakožto jeho nejlepší přátelé. Hermiona se naučila bezchybně připravovat doušek bezesného spánku, ale Harry ho nemohl pít každou noc, protože by se nedostavil požadovaný účinek. Tělo si brzo navykne na látky v lektvaru obsažené. Proto každou noc na nebesa své postele v nebelvírské ložnici sesílal kouzlo soukromí, aby si byl jistý, že nikoho nevzbudí, a taky, že se k němu nikdo nedostane.
"Určitě se najde něco, co mu pomůže."
Harry jasně poznával Snapeův hlas, to, co ho v něm překvapilo, byl střípek starostlivého tónu.
Harry nechápal, co se děje. Draco vždycky hrdě kráčel ve šlépějích svého otce, proč se mu teď vzepřel? Není to všechno jenom past? A je doopravdy řeč právě o Dracu Malfoyovi? Uvědomil si, že pořád stojí ve vzduchu s rukou, kterou chtěl před pár minutami zaklepat.
"Jediná možnost, jak pana Malfoye zachránit, je darovat mu kousek vlastního magického jádra, protože o to své postupně přichází."
"Na co tedy čekáme, pane?"
"To nebude tak snadné," odpověděl Brumbál, "jádra se musí shodovat minimálně z osmdesáti procent a je třeba, aby byl dárcem někdo ve věku pana Malfoye. Už jsem mluvil se všemi Zmijozelskými studenty z jeho ročníku. Nikdo se neshoduje. A nejsem si jistý, že by ostatní koleje byly tak ochotné..."
"Myslím, že vím, kdo by byl vhodný..."
Nastalo ticho. Harry pořád vstřebával informace, kterým upřímně vůbec nerozuměl. Potom se z ničeho nic otevřely dveře ředitelny.
"Pan Potter," řekl Snape ledově.
Harry nasucho polknul, bylo mu jasné, že je zle. Neměl tu co pohledávat. A omluvu za své odposlouchávání za dveřmi také postrádal. Očekával, že mu Snape napaří školní trest na celý měsíc. Jak hluboce se mýlil!
"Půjdete semnou," oznámil klidně.
Harry se brzy dozvěděl, o co jde. Snape ho donutil projít testem shod. Stačilo k tomu pár obyčejných, porovnávacích kouzel, které profesor lektvarů osobně provedl dole ve sklepení. Harry byl také donucen vypít odporně páchnoucí, a ještě hůř chutnající, lektvar. V duchu si myslel, že neměl co dočinění s probíhajícím testem, a že mu ho Snape dal jenom z rozmaru, aby se potom pobavil nad Harryho zašklebeným výrazem.
Když se zjistilo, že se Harryho magické jádro shoduje s Dracovým téměř z devadesáti procent, Snape Harrymu pohrozil, že jestli nepomůže, napaří mu tolik úkolů, že je do smrti nestihne všechny udělat. A nezapomněl zmínit ani obrovské množství školních trestů. Harry měl dvě možnosti, buď zavraždit profesora lektvarů přímo na místě anebo souhlasit se zákrokem. A vzhledem k tomu, že první možnost nepřicházela v úvahu, nezbývalo mu nic jiného, než splnit Snapův požadavek.
"Pitomý Malfoy! Pitomý Snape!" vřeštěl, když se konečně dostal do Nebelvírské věže. Měl štěstí, že ve společenské místnosti moc spolužáků nebylo. Vlastně zahlédl jenom Seamuse s Deanem, pár mladších spolužáků, u kterých si nebyl jistý jejich jmény, a své dva nejlepší kamarády.
"Harry, zatraceně! Co se děje?" podivil se Ron, který seděl v křesle a četl si Famfrpál v průběhu věků. Hermiona jako obvykle psala nějaký referát. Kolem sebe měla spoustu učebnic a přední prameny vlasů jí u konečků nasákly od inkoustu.
Harry se na oba upřeně podíval a rudý vzteky spustil úplně od začátku tak, aby je nikdo jiný neslyšel. Když dořekl i poslední detaily, nastalo ticho. Nakonec promluvil Ron: "Ten umaštěnej ušoplesk a ta zpropadená lasička spolu určitě něco chystají!"
"Nemůžou Tě do toho nutit Harry!" vyhrkla Hermiona, zakrývala si rukou nevěřícně ústa. Očividně úplně přeslechla Ronovu poznámku.
"Už se stalo," řekl Harry trošku víc nahlas, než měl v plánu. Pár spolužáků se kvůli tomu otočilo přímo na ně, když ale shledali, že se nic zajímavého neděje, vrátili se zpět k předešlým činnostem. Harry věděl, že se ho kamarádi snaží podpořit, byl ale příliš zaslepený dnešními událostmi.
"Harry, doufám, že je ti jasné, co znamená dát někomu kus vlastního magického jádra?" zeptal se po chvilce tíživého ticha Ron.
"Ani nevím, k čemu slouží," přiznal se Harry.
Hermiona zdvihla pohled od krbu: "Kouzelnické jádro neboli duše kouzelníka je schopnost člověka provozovat magii. Mudlové a motáci mají jádro příliš málo vyvinuté nebo žádné. To je všechno co vím."
"Po tom zákroku nebudeš moct pár měsíců kouzlit, leda by u tebe stál Malfoy. Jestli to teda přežije…," přidal se k vysvětlování Ron.
"Cože?" vyjekl Harry a Hermiona unisono.
"Bude trvat, než se obnoví hladina tvého jádra. Jakmile ale budeš s tou lasičkou v těsném kontaktu, vaše magie se spojí v jednu a tím získáte potřebnou sílu. Ty budeš čerpat z jeho jádra a on zase z toho tvého. Jestli to nepřežije, nebudeš mít z čeho čerpat…," objasnil Ron.
"Vím to, protože Fred s Georgem mají společné jádro, poněvadž jsou jednovaječná dvojčata. Za tu dobu, co jsou tady na škole, se naučili kouzlit, aniž by museli být u sebe. Ale když jsou spolu, jejich magie se stává o mnoho silnější," upřesnil.
Harry se vyčerpaně zabořil hlouběji do pohovky. Tohle se mu snad zdá! Mrknul na své kamarády. V jejich obličejích se značilo rozrušení. Harrymu bylo jasné, že se Hermiona dřív nebo později vydá do knihovny, aby zjistila co nejvíce informací. Teď mu ale v hlavě neustále zněla Ronova slova: "Po tom zákroku nebudeš moct pár měsíců kouzlit, leda by u tebe stál Malfoy. Jestli to teda přežije…"
Druhý den ráno se cítil, jakoby ho přišlápl troll. Pod očima mu čněly kruhy, protože přes noc nedokázal usnout. Myšlenky se mu neustále točily kolem zmijozelského prince, jádra a magie.
Když se ráno s Ronem a Hermionou vydal na snídani, nikdo z nich nemluvil a celková nálada byla hluboko pod bodem mrazu. Ron mu ještě před spaním řekl svou myšlenku o spiknutí a o pasti, kterou chystá Voldemort a taky o tom, že ho Snape chce zabít. Harry tušil, že pro tentokrát je všechno naopak. Malfoy se prostě rozhodl odporovat otci a Snape ho z nějakého důvodu chce zachránit. Možná se svět jenom zbláznil.
"Harry!" zakřičel někdo naléhavě.
"Colline?" zarazil se.
Mladší spolužák svíral v rukou jako obvykle svůj fotoaparát. Zeširoka se na Harryho usmál a okamžitě spustil: "Profesor Brumbál si tě žádá do ředitelny. Vzkazuje, že má rád citrónové bonbóny."
Harry nepřítomně přikývl. Citrónové bonbóny budou bezprostředně heslo, pomyslel si. Omluvně se podíval na své zmatené spolužáky: "Uvidíme se později. Děkuju, Colline," řekl a zamířil pryč.
"Volal jste mě, pane profe-" zasekl se. Kromě Albuse Brumbála byli totiž v místnosti ještě další dva lidé. Z jedné strany stál Severus Snape a z té druhé žena. Měla blonďaté vlasy, šedé oči, elegantní postoj těla a drahý kabát. Nepochybně Narcissa Malfoyová. Harrymu neušlo, že vypadá unaveně a sklesle.
Nahrbil se. Ruka mu instinktivně přistála na hůlce. Nevytáhl ji.
Když Dracovu matku viděl naposledy, bylo to v Příčné ulici v obchodě madam Malkinkové, kde spolu měli menší neshodu. Harry si byl vědom své drzosti a opovážlivosti, se kterou s ní v ten den jednal. Nelitoval.
"Pane Pottere." V očích ženy zaplály plamínky naděje. Harry je ale nedokázal v momentálním rozruchu identifikovat. Prostě jenom nevěřícně hleděl.
"Harry, jsem rád, že jsi dostal můj vzkaz," oznámil Brumbál a rukou dal najevo, aby si Harry sedl. Ten uposlechl neverbální prosbě a svalil se do měkkého křesla. Pak zakroutil hlavou, když mu byl nabídnut čaj.
"Projednáváme zdravotní situaci pana Malfoye," vysvětlil Brumbál. Do hovoru se okamžitě vmísila Narcissa. Přešla přímo k Harrymu a silně stiskla jeho pravou paži. Cítil, jak se mu její perfektně upravené nehty zarývají do masa. Nic ale neříkal.
"Musíš mu pomoct. Musíš pomoct Dracovi," šeptala. Harry viděl obrovský strach o syna odrážející se v jejích očích. Nepatrně couvl dozadu. Zmatený celou událostí. Věděl, že Malfoyova matka na svém synovi téměř lpí, ale nenapadlo ho, že by přišla orodovat. Zvlášť potom, co byl její manžel, Lucius, uvězněn v Azkabanu a to právě kvůli Harrymu. Potlačil nával hněvu.
Když se bolest v jeho rameni stupňovala, jednoduše přikývl. To ženě zřejmě stačilo k tomu, aby se stáhla. Následně se obrátila na Brumbála a se znatelným zoufalstvím v hlase řekla: "Nevím, co to bylo za kletbu. Nikdy jsem o ní neslyšela," najednou jakoby procitla a vyděšeně dodala: "Nesmím tu být! Kdyby věděl, že jsem zde-"
Začala panikařit.
"Narcisso," vydechl Snape a položil jí ruku na rameno. Jenom na moment. To ale stačilo k tomu, aby byl Harry ještě víc zmatený. Nikdy neviděl profesora lektvarů projevit byť sebemenší náznak citu a teď se všechny jeho představy rozsypávaly přímo před jeho očima. O co tu jde?
"Ach Severusi, co si jen počnu?" Začala tuto větu opakovat neustále dokola.
"Paní Malfoyová, všechno bude v pořádku," vlídně se ji snažil uklidnit Albus Brumbál, následně se obrátil zpátky na Harryho: "Chlapče, rozumím tomu, že je toho na tebe moc, ale jsi jeho jediná naděje…," nechal větu viset ve vzduchu.
Harry mlčel, věděl na čem je a couvnout už nemohl.
"Pane Pottere, zachraňte mého syna," zoufala Narcissa a znovu přišla přímo k němu. Harry naprázdno otevřel ústa. Nikdy ho nenapadlo, že by od rodiny Malfoyů uslyšel třeba jen stopu po prosbě. Nebyl si jistý, jak daleko jeschopna zajít: "Dám Vám všechno, udělám cokoli…" A Harry v tu dobu neměl ani sebemenší tušení, že mu tato žena jednou zachrání život.
"Řekněte Dracovi, že jsem tu byla." Zabořila třesoucí se ruku hluboko do kapsy svého drahého kabátu a něco z ní vytáhla. Harrymu nedocházelo, proč nejde Draca navštívit sama.
"Dejte mu tohle, on už bude vědět." Stiskla Harryho dlaň a vložila mu do ní nějaký předmět.
Harry po pár vteřinách poznal, že drží stříbrný klíč. Nejistě sevřel ruku v pěst: "Ano, madam." V hloubi duše cítil trýznivý pocit. Přál si, aby se v této situaci v prvé řadě vůbec neocitl, ale zároveň hlásek někde hluboko v jeho mysli chtěl pomoc.
"Budu muset jít, je pozdě." Narcissa se podívala zpříma na Severuse, upravila si účes a její tvář najednou potemněla: "Víš, co jsi mi slíbil."
Harry viděl, jak si profesor lektvarů bezděčně přejel po zápěstí a následně ženě poslal upřený pohled porozumění.
"Opatruj se," pronesl Snape.
"Ty taky, Severusi, ty taky." Otočila se na Brumbála: "Děkuji Vám, pane řediteli." Potřásli si rukou. Pak upřela pohled na Harryho, nic však neřekla. Posléze vstoupila do krbu a následně ji pohltily zelené plameny.
*****

*****
Zdravím Vás všechny :) Konečně jsem ji zveřejnila! No hele, nebylo to pro mě nic snadeného, tato kapitola se přepisovala tak dvacetkrát minimálně, než jsem s ní byla spokojená :D
Už ji nechci ani vidět, mám ve zvyku po každém čtení upravovat kapitoly :D a to je děs... :D
Snad se Vám to líbilo a budete se těšit na to, co z celé této povídky vyleze :) Mám zatím jenom čtyři kapitoly, které ještě upravuju. Nebudu asi schopná přidávat v pravidelných intervalech. Zkusit to můžu :)
Nejsem si jistá, jak dlouhá tato povídka bude. Vlastně vůbec...
A pro ty, co to čtou jenom kvůli páru. Rozhodla jsem se, že se nebudeme točit jenom kolem Harryho a Draca, ale že sem vložím větší děj. Takže neskončíme tím, že se spolu ti dva vyspí :D
Jestli se Vám něco nepozdávalo nebo naopak líbilo, zanechte komentář :) Hlasujte v anketě a tak dále :)
Dopředu vysvětluju Narcissino chování: určitě jste si všimli, že tato žena miluje svou rodinu a že je schopná udělat cokoli, aby ji udržela při životě.
Velké díky mému BetaReaderovi: Katharine Colt (odkaz zveřejním později)
Děkuji, za Vaši pozornost :)
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Přečte se další díl? /VP/

Ano
Uvidím
Ne

Komentáře

1 Bobina Bobina | 16. března 2013 v 17:56 | Reagovat

Není to špatné, ale chybí mi tady vyjádření, jak vnímá Harry Draca, jestli stejně jako v knize, nebo jinak. Na druhé straně vyhrožování Snapem Harrymu, že pokud nepomůže Dracovi, takže mu napaří hordu úkolů a školních
trestů,je směšná a trapná.

2 anneanne anneanne | E-mail | 16. března 2013 v 18:22 | Reagovat

Mě se to líbí, jen doufám že v dalších kapitolkách bude rozepsáno, co si myslí jeden o druhém.Takové "vnitřní hovory", dost objasní.Jen tak dál.

3 Spitfire Spitfire | 16. března 2013 v 21:26 | Reagovat

Bezva. Rozhodně dobrý a zajímavý začátek. Chlapci spojení, to by mohla být zábava. Jen tak dál.

4 spodnička spodnička | 5. dubna 2013 v 12:15 | Reagovat

Myslím, že je to velice povedný začátek slibné povídky a doopravdy se těším na pokračovaní. Libí se mi, jak jsi naznačila závažnost situace a nebereš to tak vážně, to je prima. A... no, o Snapovi jsem ti už řekla svý :D Jestli ho v další kapitole nenapišeš s ružovou spodničkou, nebudu se s tebou bavit :D
Hodně se mi líbilo, že jsi připsala i Narcissu, protože (važně musim obhajovat, proc ji mam rada? :D) protože mateřský ženský prvek do toho proste sedí! Jen škoda, že tam nebyl Draco, ale snad příště. Těším se, jak se bude Draco vzpírat, hehe. Teda, pokud se bude vzpírat. Když se vzpírat nebude, tak se budu těšít na to, jak se nevzpírá. .... co chci říct je to, že se těším na další kapitolu! :D:D :))

5 Nade Nade | Web | 28. dubna 2013 v 17:02 | Reagovat

Zajímavý námět. Jsem zvědavá, jaké všechny důsledky bude mít sdílení magického jádra. Pokud jsem to dobře pochopila, tak magické jádro časem zase doroste, takže na sebe budou nejvíc vázaní v prvních měsících, než se to srovná. Ale společná schopnost kouzlení jim zůstane, takže po doplnění jádra by se jejich společná moc vlastně měla znásobit. Trošku mi však neseděla zmínka o společném jádru dvojčat. Samostatně nemohli kouzlit? Proč, když jejich jádro rozdělené nebylo. Prostě ho mají společné od narození a tudíž nemělo co dorůstat. Tady by to chtělo doladit, protože to není úplně stejné, jako v případě Harryho a Draca. Možná to Ron řekl jen tak napůl, jak je jeho zvykem. :-D
Těším se na konfrontaci s Dracem. Kdy bude další kapča?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama