XII. kapitola: Ve starých kolejích

27. října 2012 v 12:59 | [ki:ta] |  Alfa

12. kapitola: Ve starých kolejích


Během několika minut se všichni agenti korejské SME dozvěděli o nepříjemné události, která se stala Sungminovi. Eunhyuk strávil téměř hodinu povídání o detailech, které musel sdělit Hankyungovi. Donghae ho přitom držel za ruku a tiše naslouchal. Heechul zjistil, že ta nemoc, kterou Sungmin trpí se nazývá chudokrevnost, proto omdlel a postřelili ho: nevzal si prášky, zatočila se mu hlava.
Heechul zrovna měnil Sungminovi obvaz. Přesně v tu chvíli dovnitř pokoje vešel Siwon. Strach o parťáka byla v jeho tváři téměř hmatatelná. Heechul si jen matně vzpomínal, že Siwon zůstal se Zhoumim a Ryeowookem ve společenské místnosti. Od té doby se neviděli.
"Jak je na tom?" bylo první, co řekl.
"Nejsem doktor, ale vypadá rozhodně lépe, než tam dole v garážích. Dnešní noc bude nejhorší. Dáme mu lehčí prášky od bolesti, to je jediné, co můžeme dělat. Horečku kupodivu nemá, jenom zvýšenou teplotu. Podle všeho nechytnul žádnou infekci," shrnul to.
Siwon se na chvilku zadíval na Sungmina: "Jak je na tom Kyuhyun?"
"Donutil jsem ho zajít si na záchod a na jídlo. Dávám tomu deset minut a zase tu bude sedět jak přibitý. Můžeš mi vysvětlit, na co existují nějaká pravidla o milostném vztahu mezi agentama, když na to všichni stejně dlabou?" Heechul mluvil dřív, než myslel. Rychle si přikryl rukou ústa.
Siwon se na něj pobaveně ušklíbl, "Když Kyuhyun nastoupil sem do SME, první, kdo ho uvítal, byl Sungmin, od té doby se bez sebe nehnou ani na krok."
Heechul na chvilku zapřemýšlel. Kdo uvítal jeho? Když nepočítal Hangenga a Yesunga (kteří ho prakticky unesli), tak to byl právě Siwon, kterého uviděl nejdřív. Z nějakého neznámého důvodu ho ten fakt nesmírně potěšil.
"Asi tady chceš být chvilku sám, stejně už mám svoji práci hotovou," Heechul se otočil zpátky na ležícího blonďáka. Starý obvaz vyhodil do koše. A protáhl se.
"Ty, Heechule - Hankyung s tebou chce mluvit. Je to důležité."
Heechul přikývl a odešel z místnosti. Bylo mu jasné, že teď se bude Siwon modlit. Byl to křesťan, co jiného by mohl dělat…
Před dveřmi do společenské místnosti se srazil tváří v tvář Hankyungovi. "Zrovna jsem tě hledal," podotknul číňan.
"Co potřebuješ?"
"Jde o tu akci, teď, když je Sungmin postřelený, nemůžeme ho narvat do holčičích šatů a chtít po něm, aby získal nějakou informaci."
"Co to znamená pro mě?" chtěl přejít rovnou k věci. Neměl rád zdržování. A zároveň ani neoplýval chytrostí, aby si všechno domyslel.
"Po tom všem, co se stalo, tě tam nechci posílat, ale jsme ve slepé uličce…" nechal větu vyznít do prázdna.
Heechul pozdvihnul obočí, pořád mu nedocházelo, o čem je to vlastně řeč.
"Myslíš, že jsi připravený jít na svou první akci? Tu o které jsem ti už jednou povídal?"
Heechulovi dalo hodně úsilí, aby se nezasmál. Skutečně dobrý pozorovatel by si všiml, jak mu nebezpečně zajiskřily oči. "Myslím, že to zvládnu. Je to zítra, že?"
Hankyung si úlevně oddechl; "ano je to zítra."
Heechul se ušklíbnul, nemohl se dočkat. Ať to Bůh chtěl nebo ne, čas šel neskutečně pomalu. Naštěstí se nezastavil úplně a tak se Heechul dočkal a konečně stál před zrcadlem, v ruce držel nezapojený fén, který po nekonečném hledání nakonec vytáhl z jedné horní skříňky. Nechal otevřená dvířka, a kdyby viděl do budoucnosti, určitě by je zavřel.
Mokré prameny vlasů mu padali přes ramena. V životě snad nebyl zamyšlenější, než teď.
Nezabije mě ten fén, když ho zapnu?
Přemýšlel. Ani by mu nevadilo, kdyby ten krám vyhodil pojistky, ale dostat ránu elektrickým proudem opravdu nepotřeboval. Nakonec se rozhodl vzít si ručník a vlasy vysušit po svém. Už si zvykl, že pravou ruku nemohl zdvihat do vzduchu. Prostřelené rameno se sice hojilo, ale opravdu pomalu. Neušlo mu pár nevhodných slov a několik bolestných syknutí, když se přece jen pokoušel použít i pravou ruku.
"Zatraceně už!" vybuchl, když mu ručník potřetí spadl na zem.
Byl tak naštvaný a zabraný do práce, že si ani nevšiml dalšího člověka, co vešel do místnosti.
Když mu ručník znovu vyklouzl z prstů, vybuchl: "Pane Bože, já se na to už vykašlu, fakt!" nechal vlasy vlasama a rozhodl se namazat si rameno mastičkou od Hankyunga. Vytáhnul ji z kapsy riflí. Heechul neměl daleko od pláče, když mu mastička spadla na zem a on na ni šlápnul, takže se polovina obsahu vytlačila na podlahu. Nejprve se předklonil, že ji zdvihne, když se chtěl narovnat zpět, bouchl se hlavou o otevřená dvířka skřínky. Z pusy mu vyšlo nejsprostší slovo, které znal.
"Ukaž prosím tě, pomůžu ti, nebo se nám tu ještě zmrzačíš."
Heechul ztuhl. Zorničky se mu zúžili, prudce se otočil, přičemž stoupnul do bílé kašovité hmoty a jenom tak tak udržel rovnováhu. Den blbec.
Siwon se ze srdce zasmál, vzal do ruky mast a opatrně ji nanesl na rameno staršího muže.
"Nevšiml jsem si tě!" ozval se Heechul pořád v šoku.
"Proto jsme agenti, ne?"
Heechul zakroutil hlavou a usmál se. Srdce se mu trošku zklidnilo. Rudá barva z jeho mokrých, červených vlasů mu stékala po zádech. Sledoval Siwonův zamyšlený výraz, který odráželo zrcadlo: "Neboj, ten fén tě nezabije, když jsem ho držel poprvé v ruce, taky jsem mu nevěřil."
Heechul ukázal světu svůj úsměv, "A vysušíš mi s ním vlasy, prosím? S tou rukou toho moc neudělám."
"Jasně že jo, otoč se," Siwon připravil fén a zapnul ho. Jestli jste byli někdy v obří továrně se stroji, které dělali neuvěřitelný rámus, tak to bylo nic proti tomu, co vyváděl tento fén.
Heechul si okusoval spodní ret. Horký vzduch ho štípal zezadu do krku. A byl až neuvěřitelně nervózní z toho, že mu ohoří vlasy. Zvlášť když se koupelnou vznesl oblak dýmu, který smrděl jako něco spáleného. Za pár minut byly jeho vlasy suché a lesklé.
Ticho
"Hotovo. První by ses měl obléct do těch šatů, co jsem přinesl a až potom vyřešíme účes."
Heechul zpanikařil, vůbec mu nedošlo, že na sobě bude mít dívčí šaty!
"Všechno máš tady, já zatím půjdu," Siwon ukázal na igelitovou tašku v rohu místnosti.
Zmatené přikývnutí. Neuběhlo ani pět minut a Heechul už litoval svého rozhodnutí. Na pračku rozložil všechny věci, včetně vycpané podprsenky a dámských žiletek, které jak později zjistil (šaty mu mohly být nad kolena) bude potřebovat na své nohy.
Po dalších pár minutách; co se modlil a prosil Boha o odpuštění, za všechny hříchy, co udělal, se rozhodl, že bude lehčí se tou žiletkou podřezat. Už asi po čtvrté se nepříjemně říznul do lýtka. Začal slibovat Bohu, že už nikdy nebude zlý.
S velkou dávkou trpělivosti se mu podařilo narvat do černých šatů na ramínka. Podíval se na sebe do zrcadla. Ruka mu vzlétla na jeho čelo, ozvalo se plasknutí. Jak mohl být tak hloupý a zapomenout si dát podprsenku? Málem se rozbrečel, když zjistil, že si ty šaty musí zase vysléct, jinak tu podprsenku totiž na sebe nedostane.
Nakonec stál před svým odrazem; hodnotil ho. Nebudeme si nic nalhávat.
"Kdybych nebyl teplý, chtěl bych se ošukat," upravil si prsa a oblékl si na sebe ještě svetřík, který mu šikovně zakryl obvaz a železný náramek.
Díval se na sebe dobrých deset minut. Něco mu na sobě chybělo. Podíval se zpátky na pračku. Pohled mu padl na malou krabičku, která v sobě skrývala dvě zázračné věci: rtěnku a řasenku. Za chvilku už mnul své rty o sebe. Slušelo mu to. Sice se bodnul kartáčkem do oka, ale jinak se mu i dařilo.
Dveře do koupelny se zase otevřeli. Vešel Siwon. Zastavil se. Heechul cítil jeho pohled: zkoumavý, překvapený.
"Páni, to je… wau," nezmohl se na slovo, když vytahoval z jiné tašky: gumičky, čelenku, skřipce a kulmu na vlasy.
"Nečekal jsem, že to bude až tak…" zasekl se, aby si Heechula mohl znovu prohlédnout, "sexy," dokončil nakonec.
"Díky," Heechul se zasmál a začal si na hlavě tvořit složitý drdol. V tomto byl vycvičený. Siwon mu jen podával potřebné pinetky. Nakonec si pár neposedných pramínků natočil.
Siwon se mezitím začal oblékat do svého obleku. Škrábance na jeho tváři byly zcela zahojené nebo dobře zakryté make-upem.
Heechul ho nenápadně sledoval v zrcadle, zatímco si nanášel další vrstvu řasenky. Jak zjistil, Siwon je velice pohledný muž a ve spodním prádle ho vzrušuje ještě víc. Představa celého včera s ním ho naplňovala štěstím. A i přes to, že na sobě bude mít tuhle maškarádu, se na svoji první akci nesmírně těšil.

Uvidíme, jaké to přinese ovoce. Kousnul se do rtu a nenápadně mrknul na muže před ním.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama