VII. kapitola: Videre Mortem

27. října 2012 v 12:48 | [ki:ta] |  Alfa

7. kapitola: Videre Mortem



"Eunhyuk."
"Hee," přijal ruku a mírně se poklonil.
"Páni," Eunhyuk na něj civěl jako na osmý div světa "říkali mi, že máš být z vojenské školy," řekl opatrně.
Heechul se potýkal s nutkáním zjistit, co tím myslel. Když mu ale pár rudých pramínků z ofiny spadlo do očí, pochopil. Rozhodně nevypadá jako někdo, kdo prošel tvrdým výcvikem. "Oh, jasně, ale tu jsem vystudoval už dávno," zalhal. Měl by si připravit pořádnou legendu*1.
"Tak takhle to je," muž naproti němu se protáhl. Pak si položil pravou dlaň na oči; asi se mu zatočila hlava. Když zdvihl pohled, usmál se.
Heechul stál jako přimražený. Až teď si uvědomil, že Eunhyuk má na sobě jenom spodní prádlo. A jestli někdy použil přirovnání 'kost a kůže,' tak teprve teď to myslí doopravdy vážně.
Ať hledal, jak hledal, nenašel na jeho ruce speciální kovový náramek, jenom spousty jizev.
Jeho spolubydlící se otočil k posteli, kterou začal ustýlat. Odhalil tím tak pohled na svá záda, stejně zjizvená jako ruce. Heechul věděl, od čeho jsou; oheň, žíraviny, sám jich pár má. Své myšlenky si ale nechal pro sebe. Navíc je to pro něj naprosto zbytečná informace.
Eunhyuk zrovna popravoval polštář. A z nějakého důvodu to Heechul shledal jako správnou příležitost zeptat se, co je to tady vlastně za místo; "Eunhyuk-ssi," počkal, až se na něj mladík otočí, aby mohl pokračovat, "kde to vlastně jsme? Víš, když jsem sem poprvé přijel, myslel jsem si, že jsme ve staré nemocnici, ale teď to tu vypadá jako skladiště."
Hyuk se zasmál; "Tohle bylo skladiště potravin, SME to tu odkoupila a přistavěla sem pokoje. Vypadalo to tady celkem pěkně. Pak jsme se z pracovních důvodů přestěhovali na jiný konec Seoulu no a asi pře třemi lety jsme se vrátili zase zpět. Nikdo se o budovu mezitím nestaral. Tady máš výsledek," rozpřáhnul ruce, "stejně počítáme s tím, že vyřešíme pár případů a skončíme."
Heechul přikývl, "můžu ještě něco? Co znamená V-man? Ještě se v těch pojmenováních ztrácím," zahanbeně se usmál.
"V-man, to je důvěryhodný zdroj. Takže ty," zazubil se, "boss nám říkal, že máš dobré známosti a asi toho budeš dost vědět."
Heechul poplašeně zamrkal. V hlavě si skládal fakta. Musí si dát dobrý pozor na to, co komu řekne. Takže: jediný kdo ví, že byl v gangu je; Hankyung, Yesung a boss, ti taky znají jeho pravé jméno, to, že mu někdo zavraždil rodinu a taky to, že je Alfa. Pro ostatní členy je jenom V-man a člověk, který bude pomáhat ve vyšetřování a s nějakými domácími pracemi.
"Typuju, že ti všechno vysvětlil Hankyung. Někdy mám co dělat, abych mu rozuměl," Eunhyuk se ušklíbnul. Z nějakého důvodu se svaly na jeho obličeji natáhly.
"Mluví celkem dobře," zastal se ho, ani nevěděl proč.
"Když ho sem přijali, neuměl ani slovo. Vlastně neznám důvod, proč ho přijali zrovna sem do SME1 a ne do čínské SME2," svraštil obočí, jak nad tím přemýšlel. Najednou napětí z jeho obličeje zmizelo; "Teď když na to tak vzpomínám, byla sranda učit ho slova. Zvlášť když jsme mu řekli, že debil znamená dobrý. To pak chodil a rozhlašoval větu: ty si debil. Chudáka Kangina naštvalo, když tak oslovil bosse. Měl jsi vidět tu bitku," zasmál se, "jo, jo staré dobré časy. Bože, to tak letí," zakroutil hlavou, pak přešel ke skříni, z které vytáhl černé oblečení. Heechul si sotva povšiml, že je z jiného materiálu, než mají ostatní. Raději se otočil k vlastní posteli. Chvíli hleděl na rifle, co se mu váleli na zemi a pak se je rozhodl poskládat.
Když se otočil zpátky, našel Eunhyuka, jak upíjí z PET lahve a sedí na posteli. "Málem bych zapomněl!" polknul a začal se hrabat v nočním stolku.
Heechul v zásuvce neviděl nic víc než jenom krabičky od různých léku. Eunhyukovi se z ní přesto podařilo vytáhnout i ještě něco jiného: stoh papírů.
"Musíš podepsat tuto smlouvu," začal se v listech přebírat, až nakonec našel to, co hledal, "je to něco jako slib mlčenlivosti, zavazuješ se, že s nikým jiným nebudeš probírat to, co se tady děje a tak dále a tak dále. Já to myslím ani nedočetl do konce," vysvětloval, zatímco se zbylé papíry pokoušel narvat zpátky.
Heechul list přejel očima, požádal o propisku a podepsal se. Přes jeho škrabopis by nikdo ani nedokázal poznat, že tam má napsané Heechul a ne jenom Hee.
"Jestli teď někdy půjdeš za Hangkyungem, tak mu to dej a dyštak mu to vezmu večer já, musím se za ním stejně stavit."
Heechul se zmohl jenom na souhlasné kývnutí.
V tom se dveře rozrazily, "Hyukkie!" uslyšel Heechul a jediné, co stihnul pochytit, bylo obří tornádo, které se hrnulo k jmenované osobě. Až po chvíli zjistil, že to tornádo je člověk. Ne moc vysoký, hnědovlasý muž.
"Broučku!" Eunhyuk se usmál. Neznámý mu skočil do náruče, obmotal své nohy kolem Hyukkieho pasu a pak se přisál na jeho rty.
Heechul to všechno sledoval s vyděšeným výrazem, zvlášť potom co mu došlo, že ti dva jsou osoby stejného pohlaví.
Chvilku ty dva jenom tak pozoroval, a když si řekl, že by na sebe mohl upozornit, hlasitě zakašlal. Jediné čeho docílil bylo, že Hyukkie druhého muže pohodlněji chytnul za zadeček a přitisknul ho ke zdi. Aby nenesl celou jeho váhu. Heechul si všimnul dravosti v jejich pohybech. Nemohlo mu ujít, jak Eunhyuk zabloudil jednou rukou k opasku druhého muže.
Heechul byl zoufalí a nevěděl, co s očima. Zkusil druhý pokus a znovu zakašlal. Tentokrát to mělo pozitivní efekt. Eunhyuk položil neznámého na zem, pohladil ho po tváři a dal mu pusu na čelo. "Chyběl jsi mi, Donghae," na tváři mu pohrával úsměv a kdyby Heechul viděl Eunhyukovi oči, byly by plné lásky.
"Ty mě víc," usmál se na něho, prsty pravé ruky mu přejel po hrudi. Znovu se natáhl pro polibek. Heechul si začínal myslet, že se ti dva neviděli snad celé století.
Eunhyuk se rozzářil jako sluníčko a s otupělým úsměvem se otočil na Heechula. Ten cítil, jak mu hoří tváře a všechno v místnosti bylo najednou zajímavější, než propletené prsty dvou mladíků. Hlavně se nedívat.
"Heechul-ssi, tohle je Donghae, můj přítel," stisknul Haeho dlaň v té své. "Donghae, tohle je Heechul. V-man. Nový člen a můj spolubydlící."
Heechul se mírně poklonil. Přišlo mu trapné, že je zrovna na pokoji s Eunhyukem, když větší právo na to měl Donghae. Přece jenom spolu asi chodí.
"Jenom pro upřesnění, Donghae nepatří do SME, jenom nám někdy pomáhá," štěstí z Hyuka jenom padalo. Najednou celá místnost, ve které se nacházely, vypadala mnohem hezčeji.
"A zdržím se tu minimálně týden," otočil se k němu tváří, aby Eunhyuka mohl líbnout na tvář.
Heechul se rychle rozhlédnul po místnosti, vzal igelitovou tašku a s tichým: "omluvte mě," odešel do koupelny. Koutkem oka stihl zaregistrovat, že jsou oba dva zase na sobě. Zapřísahal se, že se do pokoje dřív jak za dvě hodiny nevrátí. Ještě se musí zeptat Ryeowooka kde najde čistá prostěradla…
Vysvětlivky :

* 1 legenda: falešný životopis, jenž má agentovi pomoct zamaskovat jeho skutečnou totožnost
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama